časování
[ˈt͡ʃasovaːɲiː]nounCzech
Meanings
- 1verbal noun of časovat
- 2conjugation
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | časování | časování |
| Genitive | časování | časování |
| Dative | časování | časováním |
| Accusative | časování | časování |
| Vocative | časování | časování |
| Locative | časování | časováních |
| Instrumental | časováním | časováními |
Origin
From časovat + -ání.